Extrémní počasí si loni v Evropě vyžádalo více než 150 životů a způsobilo škody v přepočtu za nejméně 330 miliard korun. Jak se adaptovat na změnu klimatu? A mohou se stát klimatické žaloby běžnou praxí? Meteorolog Michal Žák ještě vysvětlí, proč je aprílové počasí aprílové, a připomeneme i jadernou katastrofu z dubna 1986.

Světově známý architekt Jan Kaplický by se letos v dubnu dožil 87 let. Svým přístupem k architektuře a odvážnými projekty se nesmazatelně zapsal do dějin architektury jako neofuturistický tvůrce. Proč ho Češi nepřijali? Hudebník Jiří Hlaváč se zamyslí i nad tím, co dělá z veřejného prostoru kvalitní místo pro život, a prozradí, proč v umění není klid zbraní žádoucí.

Jak moc věří Češi politikům? A proč obecním zastupitelstvům důvěřují víc? Na otázky odpovídá sociolog Tomáš Kostelecký. Popíše také možná řešení spojená s důchodovou reformou nebo mimořádnou schůzi o dopadech migračního paktu EU.

Opoziční hnutí ANO zrušilo účast na plánovaném jednání o důchodové reformě. Prezident Petr Pavel vyjádřil své zklamání, schůzku nicméně zachová. Co postoj nejsilnější opoziční strany vypovídá o české politické scéně? „Není to neúspěch prezidenta. Záleží na vůli a ochotě vlády a opozice se dohodnout,“ komentuje politolog. Stala se migrace podle Petra Justa hlavním českým tématem před evropskými volbami? A jak pád politické hvězdy TOP 09 Dominika Feriho změnil českou politiku?

Co ho přivedlo z reklamní agentury do neziskové ekologické organizace? Proč se jeho tématem staly bioodpady? Co dokáže uhlík v půdě? Proč je důležité nejen snižovat emise uhlíku, ale i ukládat uhlík do půdy? Může kompostovat opravdu každý? Co dětem dává pozorování přírody? Čím to, že děti a mladí lidé mají často k přírodě mnohem vřelejší vztah než starší generace? Mají na tom podíl i moderní technologie a sociální sítě?

Migrace se v Česku stala hlavním tématem před evropskými volbami. Potvrzuje to i mimořádná schůze sněmovny k migračnímu paktu EU, kterou iniciovalo opoziční hnutí ANO. Proč téma migrace vzbuzuje tolik emocí? A proč se na podobě migračního paktu shodli politici až nyní? Novinářka Kateřina Šafaříková ještě vysvětlí, proč volby do Evropského parlamentu zajímají jen malou část voličstva i jakou pozici má aktuálně česká a slovenská vláda v Bruselu.

Válečný kabinet v Tel Avivu zatím nerozhodl, jakým způsobem odpoví na víkendový útok Íránu na stát Izrael. Vláda premiéra Netanjahua jednala o několika variantách, přičemž ve všech případech mělo jít o bolestivý protiúder, který by však nezažehl válku. Musí ale odvetný úder vůbec přijít? Bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský ještě přiblíží českou muniční iniciativu, podporu Severoatlantické aliance svému východnímu křídlu v Pobaltí i vývoj války na Ukrajině.

Zlato je považováno za investici, která chrání proti inflaci. Současně jeho hodnota velmi citlivě reaguje na vyostření mezinárodních krizí. Jsme v současné chvíli svědky ideálních podmínek pro růst ceny žlutého kovu? Jak moc se vyplatí do zlata investovat? Ekonomka Ilona Švihlíková ještě vysvětlí, jak mohou hospodářské problémy Spojených států ovlivnit globální trh, i to, co by aktuálně potřeboval tuzemský pracovní trh.

Petr Fiala se setkal s prezidentem USA, Joe Bidenem. Probrali mezinárodní situaci v souvislosti s válkou na Ukrajině, ale i ekonomické vztahy zemí. Jaký je význam této návštěvy a jaký má přínos pro česko-americké vztahy? Politolog Jan Kubáček také okomentuje dění kongresu ODS a SPD a rekordní počet prvovoličů, kteří budou moct ovlivnit podzimní volby v příštím roce.

Situace na Blízkém východě se znovu vyhrotila poté, co Írán v neděli v noci zaútočil na Izrael. Čeho chtěl Írán svým leteckým úderem dosáhnout? Ovlivní eskalace napětí mezi Izraelem a Íránem situaci v Pásmu Gazy a plánovanou izraelskou ofenzivu do Rafáhu? A jakou roli v konfliktu hrají Spojené státy, Evropa, Rusko a arabský svět? Zita Senková se zeptala odborníka na Blízký východ Břetislava Turečka.